|
|
Stereotypy o národech střední Evropy: současný český pohled v mezigeneračním srovnání
ČÍŽKOVÁ, Martina
Práce se zabývá stereotypy o národech ve střední Evropě z pohledu vybraného vzorku obyvatelstva Česka. Cílem této práce je zmapovat stereotypní názory, které panují v české společnosti na sedm politických národů střední Evropy. Snahou práce je poukázat na přítomnost geografických faktorů, které jsou s výskytem stereotypů spojeny. Výzkumná část této práce je založena na dotazníkovém šetření, jehož prostřednictvím byli respondenti mimo jiné dotazováni na své postoje či znalosti vůči sledovaným národům. Nastřádaná data byla poté souhrnně analyzována s důrazem na specifika a geografické souvislosti. V části syntézy byla data rozdělena podle stanovených generací a následně porovnána s cílem zjistit, jaké panují mezi jednotlivými generacemi rozdílnosti či podobnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pýcha a národ. Příspěvek ke studiu dějin Britských ostrovů za vlády Eduarda I. (1272-1307)
Bartošík, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce je věnována politickým, právním a kulturním vztahům na území dnešních Britských ostrovů ve druhé polovině 13. a na počátku 14. století. Klíčovou osobností tohoto období a stěžejním "bodem" práce je anglický král Eduard I. Plantagenet. Jeho život před nástupem na trůn bude obsahem první části práce. Druhá část práce je analýzou podrobení Walesu pod anglickou nadvládu, prostředků k tomu Eduardem užitých a následného správnímu rozdělení země. Ve třetí části je rozebrána situace na území Skotska, autor zkoumá dědičné nároky na korunu, zásahy anglického krále do sporů skotské šlechty, analyzuje počátky a průběh Skotské války za nezávislost a rozebírá roli osobností, které se jí přímo účastnily. V poslední části práce autor analyzuje politickou a společenskou situaci na Britských ostrovech po smrti Eduarda I. a nástupu jeho syna Eduarda II (na trůn).
|
|
|
Ruské svatební tradice
HAFIJČUKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce přináší pohled do této pozoruhodné oblasti ruské kultury a do tak důležitého období lidského života, jako je svatba. Zabývá se ruskými svatebními tradicemi, rituály a zvyky jak v současnosti, tak i v minulosti. Zaměřuje se na období do svatby (seznámení, námluvy, zásnuby), předsvatební přípravy a na průběh svatebního dne od rána až po svatební noc. Prostřednictvím mé bakalářské práce se podíváme také na rozdílné svatební zvyky různých národů žijících na území Ruské federace, které jsou pro západní svět mnohdy neobvyklé, až šokující. V neposlední řadě tato práce zkoumá a porovnává svatební tradice několika dalších slovanských národů, včetně národa českého. Práce je doplněná o obrazové přílohy, fotografie a mapky.
|
|
|
Národy a budoucnost Evropy. Odpovědi národních států na polyetnizaci
Janicki, Marko ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Říchová, Blanka (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem polyetnizace západoevropských národních států, kterou autor definuje jako narůstání kulturní a etnické rozmanitosti v důsledku rostoucí imigrace. Tento vývoj představuje výzvu jak pro soudržnost a kontinuitu historických národních států, tak i pro stabilitu současného systému mezinárodních vztahů. Práce se zabývá analýzou konkrétních odpovědi tři států - Francie, Německa a Velké Británie - v komparativní perspektivě. Teoretické zázemí představuje národnostní teorie alochtonních národnostních menšin. Autor zkoumá rozdílné aspekty imigrační politiky (ekonomickou imigraci, azylovou politiku, imigraci rodinných příslušníků, ilegální imigraci) a integrační politiky (především otázky udělení občanství - narozením nebo naturalizaci, a politiku občanské integrace). Výsledky jsou zasazeny do teoretického schématu, operujícího s 4 modelovými přístupy - exkluzionismem, segregacionismem, asimilacionismem a multikulturalismem. Práce dává také odpověď na vyhlídky evropské integrace a na otázku budoucnosti národních států v Evropě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Právo národů na sebeurčení jako faktor mezinárodních vztahů
Drahoňovská, Soňa ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá současnou podobou práva národů na sebeurčení a jeho vlivem na mezinárodní vztahy. Mimo rámec dekolonizace byla uznána řada nových států, z nichž některé nesplňovaly obvyklá kritéria pro vznik státu vyplývající z dosavadní mezinárodní praxe. V případě Bangladéše, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny i Kosova navíc nedal jejich původní stát k odtržení souhlas. Cílem této práce je zjistit, zda lze i mimo rámec dekolonizace na základě ustanovení mezinárodních dokumentů a zejména dosavadní praxe potvrdit existenci práva, které by umožňovalo národům jednostranné odtržení od původního státu, a které by současně znamenalo hrozbu pro budoucí uplatňování principu územní celistvosti jako jednoho z principů mezinárodních vztahů. Za tímto účelem provádím v práci komparaci případových studií úspěšných a neúspěšných národů usilujících o vlastní stát mimo rámec dekolonizace. S ohledem na toto srovnání analyzuji současnou podobu práva na sebeurčení a jeho vliv na mezinárodní vztahy. V závěru docházím ke zjištění, že nelze jednoznačně potvrdit existenci práva na podmínečnou secesi. Přesto v praxi dochází k porušování principu územní celistvosti. K tomu přispívají nejasnosti ohledně možného uplatnění secese národy, jejichž vnitřní právo na sebeurčení nebylo respektováno. Skutečnost, že současná podoba práva na sebeurčení ignoruje kolektivní práva národních skupin, má rovněž negativní vliv na mezinárodní stabilitu.
|
host ::
RSS.